Hotel Sarajevo aneb Sny obyčejného svatebčana (Bosna). Co je to válka? Nic zvláštního. Je to cosi, kde vždycky umírají ti ostatní a vždy jsou to ti nejskvělejší a nejmilejší druzi. A to je všecko. – Ve vzpomínkách básníka a bývalého vojáka, jenž se účastní svatebního obřadu, se mísí obrazy z doby před válkou (prosluněné koupaliště, slunečnicové pole) a výjevy z rozbořeného hotelu Sarajevo, připomínajícího válečné hrůzy. – Svatebčané se po hostině bezstarostně oddávají tanci. Básník se však v mysli vrací na ulici, proměněnou v hromadu suti. Jsou lidé, kteří říkají – někteří se mě snaží přesvědčit – že nejsem jako dřív. Další se na mne usmívají, jakoby se nic nestalo, jiní na mě hledí s útrpností, a několik málo téměř s úctou... ostatně ani j...