Děj tohoto filmu líčil vědecký pokus, jímž měl být uskutečněn dávný sen alchymistů: výroba umělého zlata. Mělo se toho dosáhnout rozbitím atomu elekrickým proudem o ohromném napětí, čímž by byla dána možnost přeměny olova ve zlato. Vynález byl uskutečněn profesorem Achenbachem a jeho pomocníkem z pohnutek ideálních a vědeckých, ale narazí na chamtivost zástupce mezinárodního kapitálu. Tento majitel dolů Willse chce vynález využít ve svůj prospěch k osobnímu obohacení a hospodářskému zotročení světa. Jeho obětí se stal nejprve vynálezce sám.
Jeho druh měl pak být donucen v ohromných laboratořích olověných dolů ve Skotsku vynález dokončit. A tak stály dva světy proti sobě: poctivý a spravedlivý muž, kterému šlo především o úspěch vědy a následně pak i o odplatu za zákeřně zavražděného přítele - vynálezce a vládce miliónového kapitálu, tvrdě a bezohledně jdoucího za svým světovládným cílem. V tomto velkém zápasu spolupracují obrovské stroje, kterými si režie a výroba filmu pokusila učinit co
nejpravděpodobnějším utopistický děj.
Člověk na pohled vedle těchto mohutných strojů, metajících blesky, vypadal nicototný, ale přece je dokázal ovládat, dával jim nejen tvořivost ale i zhoubnost. V poředí hereckých výkonů stojí oba představitelé hlavních rolí Hans Albers a Michael Bohnen, kteří svorně vytvořili skvostně charakteristické typy. Každý po svém byl odvážný a chladnokrevný, pohybující se nenuceně a s neskrývaným sebevědomím ve svém prostředí, v blízkosti strojů i v nádheře salonů. Albersův ing. Holk svůj zápas samozřejmě vyhraje a zvítězí též nad pokušením svůdné milionářovy dcery, kterou hrála Brigitta Helmová, aby se vrátil k oddané lásce své Margit, kterou představovala Lien Dreyerová.
Albersův způsob hry nesl s sebou i přes vážnost námětu a velkolepou mohutnost provedení i humorné scény, o které v tomto filmu nebyla nouze. Ale bohužel, film byl typickým produktem "zglajchšaltované" německé tvorby, vítězil zde silný jedinec mužný a vysoký blonďák Hans Albers, obyčejný člověk a zástupce lidu, kterému chtěl i za cenu vlastního života přinést blahobyt, nad sobeckým představitelem starého světa. Protože ten poměr inteligence k lidu byl ještě oproštěný od hesel třídní nenávisti, byl film se svojí ideou přijatelný i u nás v Československu.
Réžia: Serge de Poligny, Karl Hartl
Scénar: Jacques Théry
Kamera: Otto Baecker, Werner Bohne, Günther Rittau
Hudba: Hans-Otto Borgmann
Hrajú: Pierre Blanchar, Brigitte Helm, Roger Karl, Rosine Deréan, Jacques Dumesnil, Line Noro, Henri Bosc, Maurice Rémy, Marc Valbel, Robert Goupil, Georges Malkine, Raoul Marco, Louis Gauthier, Georges Tourreil, Pierre Piérade, André Fouché