S jistými rozpaky jsme přijali čtvrteční brněnskou dramatizaci novely Bohumila Říhy Divný člověk. Pod těžko rozšifrovatelným titulem ZELENÉ ČERVENÉ JABLKO ji napsala Marie Loucká (režie Rudolf Tesáček). Příběh o venkovském poštmistrovi, zapšklém starém mládenci, který pod vlivem mladé spolupracovnice začne jinak nahlížet na svůj šedivý, pasivní život, se nakonec zvrhl v jakousi nudnou podívanou. Hlavní hrdina si jen těžkopádně získával zaujetí diváků. Zavinil to zřejmě ne dost šťastný způsob uchopení literární látky, nevynalézavá režie, které se nepodařilo navodit atmosféru vesnice konce padesátých let. Nebýt toho, že se ve hře objevovali družstevníci, mohl se příběh odehrávat kdekoliv a kdykoliv. Literární předloze neposloužily ani určité dějové posuny a aktualizace (například přikomponovaná postava mladé prodavačky v jednotě, jíž poštmistr bez jakékoliv předchozí motivace nabídne sňatek, stárnoucí nevěsta Milada, která se chystá se svým neslaným nemastným „Vendulkou“ uzavřít manželství, zájezd do Maďarska atd.), které jen zamlžovaly vztahy a charakter hlavní postavy. Její osud a nezřetelně čitelný přerod se potom vyjevily jako málo únosné pro dramatického hrdinu. Hra byla ochuzena o Říhovu plastičnost vyprávění, o široký záběr jednání a myšlení hlavní postavy, o kolorit života figur a figurek, jež hrály v příběhu významovou roli. A tak dokazuje, že ne z každé knihy a ne každým autorem lze vytvořit odpovídající dramatický tvar.
[zb – hý] Na okraj obrazovky: Úroda dramatických premiér. Rudé právo. 1982, roč. 62, č. 57 [9. březen], s. 5. [upraveno, zkráceno]
Réžia: Rudolf Tesáček
Scénar: Marie Loucká
Kamera: Pavel Šindelář
Hudba: Pavel Blatný
Hrajú: Jaroslav Kuneš, Libuše Kafková, Jaroslav Dufek, Stanislav Zindulka, Zdena Herfortová, Drahomíra Hofmanová, Helena Trýbová, Pavla Severinová, Nataša Kalousová, Richard Rettegy, Jiří Tomek, Jiří Přichystal, Zdeněk Junák, Miloš Hájek, Zdeněk Blažek, Zdeněk Maryška