Známy český dokumentarista Karel Vachek prichádza s filmom-prednáškou.
Film sa v rôznych často bizarných situáciách snaží hľadať hranice medzi autentickými a neautentickými existenciami. Je to výprava po stopách trojnohého psa, na ceste českým dneškom a československou minulosťou.
Celý názov filmu: Záviš - kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho Prázdnin pana Hulota aneb Vznik a zánik Československa (1918 - 1992)
V klubu zpívá Záviš píseň Starý kokot. – Karel Vachek přednáší v posluchárně o významu obrození. Československo podle něj 'vyúřadoval' Edvard Beneš, kterého 'našla' Charlotte Masaryková. Ten později několikrát 'zachránil' republiku dosti svérázným způsobem, jenž se mu osvědčil už v dětství. – Vachek si nasadí velký „límec“ pro psy (hlavní cenu jihlavského filmového festivalu), jenž jim má zabránit, aby sami sebe pokousali. Obdivuje třínohého psa, jemuž vůbec nevadí jeho handicap. – V prázdné místnosti nad městem mluví reportér Respektu Jaroslav Spurný o prorůstání zločinu s politickou sférou, především s vládnoucí sociální demokracií. - Vachek připomíná Haškova Švejka. – Premiér Gross vystupuje v parlamentu se svou trapnou obhajobou (na malém monitoru v lékárně). – Lidé se v kostele modlí. – Kluci jezdí na bikrosovém hřišti u silnice, zatímco ve sportovní hale se koná velká motokrosová show ve freestylu, během níž čtrnáctiletý chlapec Pilník skočí s motorkou salto vzad. - Režisér chtěl natočit ledního medvěda, jenže ten právě pošel. A tak filmaři postupně zachytí aspoň jeho preparaci v dílně úpravce kožešin. – Podle Vachka přináší dokonalý popis naší situace Melvilleova Bílá velryba. Dokonce ani množství vody tu neschází, jen oceán nahradila v Praze velká povodeň. – Režisér si cení čtyř mystiků v českých dějinách: Ladislava Klímy, Jaroslava Haška, Edvarda Beneše a Alexandra Dubčeka. – Záviš zpívá vulgární písničku o Anděle. Přes Karlův most běží maratonci. - V jakémsi skladu, kde jsou mj. exponáty z Cow Parade Prague 2004, hovoří Vachek s ekologem Ivanem Dejmalem o udržitelném rozvoji. – Epizoda z TV zpráv o přepadení banky důchodkyní. – Vachek vzpomíná na bohatý společenský život v rodném Tišnově. Podle Dejmala se dnes lidé nesdružují pro něco, ale vždy až proti něčemu. – Štáb u Krejčířovy vily. Zatímco policie nechala zločince utéct, na technoparty zakročila velmi tvrdě a ještě to trapně zdůvodňuje na tiskovce. – U lesního památníku T.G. Masaryka diskutuje Vachek s levicovým publicistou Jaroslavem Šabatou a se šéfredaktorem Literárních novin Jakubem Patočkou. Přiznává, že volil sociální demokraty. Konec konců, dokud se ve stínu jejich moci neztratí čtyři sta miliard jako ve stínu Klausových pravicových vlád, mají jisté právo vládnout. Oba muži mají jiný názor než Spurný. Podle Patočky vše zavinila špatná privatizace a rozprodej majetku do ciziny. Mluví se o neuskutečněné pluralitě vlastnických forem, jež by údajně vyřešila řadu problémů. – Do toho jeden tramp vypráví historku o tom, jak se zázrakem dostal k repelentu proti komárům. – Vachek připomíná Beneše v souvislosti s Mnichovem a s Únorem 1948. Mluví o Ladislavu Klímovi a poté o Griffithovi, v jehož filmech je prý obsaženo všechno. Známý americký tvůrce dobře věděl, že film nemá vyrábět emoce. Následuje vyprávění o Alexandru Dubčekovi, o jeho anarchistické, sociálně demokratické a komunistické rodině. – Ve stanu na jakési slavnosti ve městě 'balí' bublinář do bubliny děti a později i režiséra. Filmař Martin Řezníček sleduje na monitoru fackovací scénu Miroslava Macka a Davida Ratha. – Preparovaný lední medvěd je hotov. – Vachek vypráví, jak se Dubček stal prvním tajemníkem KSČ místo Antonína Novotného díky tomu, že se mu podařilo střelit na Slovensku medvěda. Přiznává, že je to blbá historka, ale bez blbosti, bez utopičnosti, bez mystického momentu není možné doopravdy dělat nic. - Reklama Komerční banky s režisérem Janem Hřebejkem. – Vachek pokračuje v rozhovoru s Dejmalem. Mluví o bombách a válce, jež je 'trvale neudržitelným stavem'. - Do rozpravy se Šabatou a Patočkou se zapojí majitelka památníku, jíž se nelíbí jejich řeči. Ze sochy TGM zůstaly po vládě komunistů jen boty. – Příslušníci naší armády vynášejí ze skladu truhličky s ostatky německých vojáků z druhé světové války. – Na jezu v Českém Krumlově vládne vodácká idyla. – Dejmal tvrdí, že podle Václava Klause je posláním ekonomiky vytvářet prostředky na kulturu a na životní prostředí. – Záviš zpívá o vlastní lenosti. – Tři dámy a třínohý pes jsou na smutečním obřadu za mrtvého psa, který je potom pohřben na zvířecím hřbitově na Řípu. – Na jakési letní slavnosti probíhá velká rajčatová bitva, později následují souboje v bazénu s kečupem. – Vachek se baví s účastníky CzechTeku 2005 o zásahu policie. Pouštějí si záznamy z policejní akce. – Majitel zvířecího hřbitova mluví o tom, jak tu lidé vysazují různé stromy u hrobů a jak tu pohřbívají své miláčky i celebrity. Záviš zpívá píseň o zabití a snědení psa. – Režisér konstatuje, že způsob, jakým jednají mladí lidé z technoparty a podobných akcí, jednou může nahradit zanikající odbory. Na monitoru zpívá Oldřich Nový. – Záviš zpívá písničku o rorýskovi. Sokolník vypouští u povrchového velkodolu dravce, který zahání ostatní ptáky, jimž tu hrozí otravení z odpadů. – Na monitoru mladistvý vrah bez známky emocí popisuje vraždu spolužačky. – Vachek se baví o potížích muže, který si postavil dům z konopí a který musí bojovat s úřady. – Na Václavském náměstí probíhá happening proti věznění disidentů na Kubě (politici v trestaneckém jsou zavřeni v cele-kleci). – U Slavkova rekonstruují slavnou bitvu, jíž se účastní stovky vojáků v historických uniformách a tisíce diváků. – Televizní záběry ukazují likvidaci krav zabitých kvůli hrozbě epidemie. – Vachek mluví o Haškově ruské anabázi, potom o Dubčekovi u jeho pomníčku na místě jeho tragické dálniční autonehody a také o Napoleonovi. – Záchranáři předvádějí na figurínách umělé dýchání. – Jiří Paroubek pronáší svůj známý povolební projev. – Ve velké zpustlé továrně zpívá starý muž (Kapitán Kid) trampskou písničku. Ale zpívat v tomto prostředí trampskou hymnu se podle něj nehodí. Vachek si při rozhovoru s ním vzpomene na Liznerovu aféru. – Pod záběrem venkovského betléma režisér vykládá o kinematografii, o Chaplinovi, o vlastním filmu: ten musí být z věcí, nad nimiž tvůrce žasne, a také z věcí směšných, tedy z věcí, do kterých je vidět. Zmiňuje se o tom, jak Klaus nechtěl, aby ho natáčel při tenise, neboť je to prý příliš intimní. – (Viz začátek) Záviš v klubu zpívá píseň Starý kokot a v Krkonoších taje republika ze sněhu.
Réžia: Karel Vachek
Scénar: Karel Vachek
Produkcia: Radim Procházka
Kamera: Karel Slach, Martin Řezníček, Jiří Rolínek
Hudba: Milan Záviš Smrčka
Hrajú: Karel Vachek, Stanislav Gross, Jakub Patočka, Milan Záviš Smrčka