Žoviální pan Pepík veze přítele Františka na návštěvu své vily. František je překvapen, dům je místo běžného plotu obehnán řadou lidí držících se za ruce. Aby mohlo auto přijet až k domu, posune se část mužů po způsobu vrat na stranu. Pepík se chlubí svojí zahradou, králíky i kompostem. Až na opakovaný naléhavý Františkův dotaz odpoví, že si prostě pořídil živý plot, a lidé v něm stojící jsou dobrovolníci, na které on něco ví. Občas Pepík některé nedisciplinované muže přísně napomene. Už také zjistil, že je dobré součásti plotu střídat. Například mezi dva řezníky dát inženýra a naopak. Inu všechno je potřeba dělat s láskou. Dříve než stačí Pepíkova žena přichystat kávu, František si už našel své místo v plotě a drží se pevně sousedů. Pepík mu jen lehce hřebenem přičísne vlasy.
Réžia: Jan Švankmajer
Scénar: Jan Švankmajer
Kamera: Svatopluk Malý
Hudba: Zdeněk Liška
Hrajú: Jiří Hálek, Luděk Kopřiva, Míla Myslíková, Václav Borovička, František Husák