Zatím poslední Tarrův snímek pokračuje ve zkoumání vztahů řádu a chaosu. Pozornost jako v Satanském tangu již není rovnoměrně rozdělena mezi více postav a film volí metodu zprostředkovaného vyprávění. Prostředníkem se stává uťáplý "poslíček", který je v kontaktu s celým sociálním spektrem města a mentálně se nachází na rozcestí mezi nevědomým davem a jeho hybateli. S příjezdem cirkusu, jehož hlavní atrakcí je ohromná vypreparovaná velryba, město zachvátí davové destruktivní šílenství, které se prolíná s politickými intrikami městské honorace. Velryba, která nejen svým rozměrem, ale především symbolicky přesahuje člověka, zvěstuje zánik lidskosti, který vrcholí slavnou scénou zachycenou v jediném záběru, v níž dav v tichém šílenství demoluje nemocnici. (cz)