Střet živé frivolity zpěvačky společenského klubu se strnulou seriózností akademických hodnostářů nutně vyvolává řadu konfliktů, zvláště komplikuje-li vše láska na první pohled a generační vzdor. Humor George Stevense ale není sžíravý či sarkastický, dokonce i ten situační udržuje ve vlídně šetrném pojetí.
George Stevens je v análech filmové historie veden především jako tvůrce moralizujících a epicky prostých dramat, jako Serenáda za úsměv (Penny Serenade, 1941), A Place in the Sun (Místo na slunci, 1951) či Shane (Jezdec z neznáma, 1953), přesto významnou část jeho tvorby tvoří i komediální žánr. Začínal jako kameraman ve studiu Hala Roache a v této profesi se podílel na nesčetných komediích Laurela a Hardyho. Posléze již jako režisér vedl všechny vynikající screwballové představitelky, jako např. Katharine Hepburnovou, Carole Lombardovou či Jean Arthurovou. Mezi jeho komičkami figuruje i Ginger Rogersová, jak dokazuje Rozmarná žena, ovšem Rogersová bez typických ironicky uštěpačných poznámek a vtípků, jimiž byla proslulá i v hudebních veselohrách s Fredem Astairem. Traduje se, že Stevens byl tvůrce pomalý, pečlivý a metodický, komicky založený se smyslem pro vážno. Tomu odpovídal jeho komediální styl. Nebyl schopen vizualizovat scénu dříve, než byla natočená, nicméně uměl čerpat inspiraci ze svých herců. Jako dřívější kameraman natáčel více záběrů z různých úhlů, které pak střihem kombinoval. Stejně jako Hawks či McCarey oceňoval spontaneitu před kamerou a vždy byl připravený podchytit detail či nuanci významu, jež by se v předem nazkoušené scéně nemohly objevit. Protože tíhl k jednoduchosti narace, ukazuje vždy pouze jeden důležitý detail vtipu tak, aby neunikl pozornosti a stal se nepostradatelnou součástí komické konstrukce. Jeho styl není poznamenán anarchií či podvratným humorem, případnou rozporuplnost v charakteru postavy vede ke smířlivému vyznění. Jeho nejčastější metodou je opakovaný gag se záměrem kumulováním budovat případnou komičnost. Na tomto principu je také v jedné dějové linii založena Rozmarná žena - svatební noc mladého páru je donekonečna mařena nejrůznějšími incidenty či nevhodným načasováním. Stejným gradačním postupem prochází i konfrontační zpověď syna pedantskému otci z činu, který zkostnatělého starého pána zákonitě šokuje.
Jestliže tolik příslovečný souboj pohlaví mezi dvěma protagonisty nevyzní ve Stevensově podání tak nesmlouvavě jako v jiných filmech tohoto žánru, je to nejen kvůli režisérově klidnému pojetí humoru, ale především díky tehdejšímu intimnímu přátelství mezi Ginger Rogersovou a Jamesem Stewartem.
Věroslav Hába, LFŠ 2014
Réžia: George Stevens
Scénar: J.P. Wolfson, Ernest Pagano
Kamera: Robert De Grasse
Hrajú: Ginger Rogers, James Stewart, James Ellison, Beulah Bondi, Charles Coburn, Frances Mercer, Phyllis Kennedy, Franklin Pangborn, Grady Sutton, Jack Carson, Alec Craig, Willie Best, Bobby Barber, Lee Bennett, Vinton Hayworth, Lloyd Ingraham