Vincenz Priessnitz se narodil 4.10.1799 ve vesničce u Frývaldova (dnešní Jeseník) v Rakouském Slezsku. V mládí utrpěl těžký úraz, po němž měl podle lékaře zůstat mrzákem. Požádal matku o studené mokré obklady na zmírnění bolesti. Časem se díky nim zcela uzdravil. – Později se mu podařilo studenými zábaly vyléčit nemocnou nohu služky Marie. Začali za ním chodit platící pacienti z okolních krajů, což popudilo místní ranhojiče a lékárníky. – Napoleonský veterán přirovnává Priessnitze k Jeanu Jacquesu Rousseaovi. – Myšlenky laického lékaře Priessnitze obhajuje současný doktor Voda. – Priessnitz dal vystavět místnosti pro nemocné a naučil sedláky provádět zábaly. – Císařský dvorní rada dr. Schmidt poctí Priessnitze pozváním na konzultaci do Vídně. Ranhojiči přesto podávají na léčitele udání kvůli čarodějnictví. – Priessnitz osvětlí Schmidtovi své metody a získá svolení pokračovat v praxi. – Díky význačným osobnostem mezi pacienty se Priessnitz ještě více proslavil. Úspěch jeho léčby přesvědčil i nedůvěřivého majitele pozemků Šoltyse z České Vsi, jehož dceru Žofii si Priessnitz nakonec mohl vzít za ženu (5.2.1828). – Zarytým odpůrcem Vincenze Priessnitze je doktor Schnorfael, jenž marně píše plamenné stížnosti a udání. – V lednu 1831 dostal Priessnitz povolení provozovat malý ústav pod dohledem frývaldovských lékařů. – Objevil proslulou metodu zábalů, jíž zůstalo jeho jméno. – Při epidemii cholery (1832) se jeho „šarlatánské“ postupy ukázali jako jediné účinné. – Navzdory dalším udáním vznikl oficiálně první léčebný ústav podle Priessnitzova vzoru. Priessnitz mohl postavit lázeňský dům pro šest set pacientů. Má však pouze dcery a nikoli syna, který by pokračoval v jeho díle. – Pozdější provozovatelé lázní, jimž šlo jen o zisk, poškodili pověst vodoléčby. – Jedním z Priessnitzových pacientů se stane Nikolaj Vasiljevič Gogol. Ale nevydrží nepříjemné procedury a uteče za teplem do Itálie. – Priessnitz získá od císaře Ferdinanda nejvyšší vyznamenání pro civilní osobu: Zlatou záslužnou medaili první třídy. – Ačkoliv byl věhlasný léčitel katolík, svěřil dcery protestantské vychovatelce. – Po provdání milované dcery Žofie se zhroutil. – V červnu 1847 se mu narodil syn Vincenz Pavel. – Jeden z pacientů se oběsil v lese, což zavdalo příčinu k dalšímu osočování. – Na jaře 1848 ubylo hostů v lázních kvůli politickým nepokojům v zemi. – Podle Priessnitzova testamentu měl převzít vedení lázní Vincenz Pavel, ale ten později nedokončil lékařská studia. – Priessnitz osobně vyléčil na čtyřicet tisíc pacientů. Zemřel v pátek 28.11.1851.
Réžia: Pavel Linhart
Scénar: Pavel Linhart
Kamera: Karel Hurych
Hudba: Radim Hladík
Hrajú: Ctislav Doseděl, Martin Dejdar, Nina Divíšková, Jan Kačer, Martin Kubačák, Bořivoj Navrátil, Antonín Kaška, Zdeněk Forejt, Hanuš Bor, Jan Potměšil, Jindřich Bonaventura, Jan Nemejovský, Rudolf Máhrla, Radko Choc, Miroslav Středa, Věra Janků, Milena Asmanová, Pavel Handl, Jaroslava Vysloužilová, Karel Novák, Vít Buriánek