Afréd Radok na sebe ve filmu upozornil hned svým debutem, až s odstupem doceněnou Dalekou cestou (1949). V době svého vzniku se však příběh židovské lékařky nesetkal s odpovídajícím přijetím a na stejně malé porozumění pro Radokovu obrazovou i formální originalitu narazila jeho pozdější televizní inscenace. Režisér se inspiroval povídkou Theodora Dreisera (Půjdete na chvíli ke mně?, česky 1952), nahlížející do krutých mechanismů amerických volebních praktik. V předvečer voleb tráví politik Ed Gregory dlouhé letní dny v hotelovém pokoji, neboť existuje (oprávněné) podezření, že se jej někdo snaží zkompromitovat. Svůdné Imogene se ve finále skutečně podaří dosud bezúhonného hrdinu na okamžik zmást a zničit tak jeho budoucí kariéru. Ve fimu V pasti identifikujeme všechny základní rysy žánru: noční kulisu velkoměsta, tísnivé hotelové pokoje, váhavého hrdinu v tenatech femme fatale, napjatou atmosféru směřující k dramatickému dějovému zvratu. Závěrečná rapidmontáž s nevinným polibkem údajných milenců je Radokovou očividnou poctou Občanu Kaneovi (1941), jenž ho silně profesionálně zasáhl.
Réžia: Alfréd Radok
Scénar: Alfréd Radok, František Daniel
Kamera: Jaromír Holpuch, Jan Jaroš
Predloha: Theodore Dreiser (kniha)
Hudba: Jan Kaláb
Hrajú: Karel Höger, Dana Medřická, Bohuš Záhorský