Patří k nemnohým českým výtvarníkům, kteří dosáhli světové proslulosti. Klasikem se stal už zaživa. Navzdory tomu se jeho mnohostranné dílo stále vzpírá škatulkám, a jelikož nebyl pilným žákem školy, v níž kurátoři zadávají výtvarníkům "domácí úkoly", jsa věrný sám sobě a svému vnitřnímu světu, zdá se, že jeho úloha v českém výtvarném umění stále ještě čeká na plné zhodnocení a zařazení.
Vladimír Franz o J. Trnkovi, svém strýci, v Reflexu napsal: "... je příslušníkem generace, která dospěla v první republice. Pocit ohrožení demokracie a státnosti ji daleko více nežli k formálním experimentům vedl k hledání nové obsahovosti, ke kořenům naší i evropské civilizace vrýváním znaků kontinuity a pomyslné, byť vratké hlubiny bezpečí v nelehkém čase".
Réžia: Miroslava Humplíková
Scénar: Miroslava Humplíková
Hrajú: Táňa Fischerová, Jiří Trnka, Jan Werich, Oldřich Nový