"Tři kamarádi". Spisovatel stejnojmenného románu, proslavený přímo senzačním úspěchem románu "Na západní frontě klid" (tehdy překládaného "Na západě nic nového") E. M. Remarque, uvádí jeho dějem do poválečného Německa. Tak i děj filmu "Tři kamarádi" vracejí se z války, plní nadějí v nový mírový život. Ale nalézají vlast rozvrácenou zápasy stran a sociálními revolučními pokusy.
Vzájemná nenávist, nezastavující se před zákeřnými vraždami politických odpůrců, hospodářský rozvrat, zbídačení středních vrstev, to bylo Německo v roce 1920. Tři kamarádi se nedávají strhnout proudem, zápasí o poctivou skývu chleba a jejich nelehký život se začíná vyjasňovat a nabývat nového smyslu, když jeden z nich získá lásku a ruku dobrého děvčete, která je rovněž obětí poměrů, je to stvoření ušlechtilé, ale příliš křehké a zranitelné, než aby odolalo vichřicím zlých dnů, jež si od nich vyžadují tragickou oběť. Hraje ji Margaret Sullavanová a její hra je strhující dramatickým výkonem ve vyjádření všech těch citů, které rozechvívají bytost zasvěcenou smrti od hravé koketerie zamilování k oddané lásce manželské a čistého kamarádství vůči manželovým přátelům až po rozhodnutí k osvobozující oběti. Snad jen Greta Garbo, pro níž prý prvotně byla tato úloha určena, dovedla by podat výkon rovnocenný.
V úloze tří kamarádů povahově rozlišených, v přátelské věrnosti nerozlučných, vystupují Robert Taylor jako milenec a manžel, Franchot Tone a Robert Young. Režie Franka Borzaga v prostředí a výběru typů naznačila ráz doby poněkud zmateně, jež povahy porušovala a málokteré zpevňovala, ale především formou spíše románově vyprávěcí než divadelně rozčleněnou, zachycovala zápas čtyř mladých lidí o existenci, právo na život a osobní štěstí, lidí zklamaných v ideálech, ale nezoufajících ani tehdy, když užuž podléhali a osud do jejich společnosti zasáhl nejdrtivěji.