Tato veselohra z pera Karla Piskoře předtím, než byla zfilmována, byla známa pražskému obecenstvu z Burianova a brněnskému z Českého zemského divadla. Je to hra o dobráckém solicitátorovi Kolčavovi, který z důvěřivosti napomáhá podvodům ničemného bankéře a prohnaného advokáta: když se pak přesvědčí o pravé podstatě jejich "obchodů", pomůže oklamaným obětem k jejich penězům a podvodníci jsou tak poraženi vlastní zbraní - podvodem.
Film tehdy mladého režiséra Zdeňka (Giny) Hašlera je docela dobře udělaný, i když se přidržuje ponejvíc jevištních metod, za méně pravděpodobnou zápletku ovšem odpovídá divadelní předloha. Ale jde-li o veselohru, zejména jako tu o veselohru nejen karikující, ale také moralizující, tak se dala předpokládat ještě větší nepravděpodobnost. Obecenstvo se tenkrát bavilo a baví se prostřednictvím televizní obrazovky tímto filmem dodnes. Především postavou a hrou Jindřicha Plachty, (který, zde převzal Burianovu úlohu z divadla), povznesl ji k prostému a přirozenému lidskému hereckému výkonu.
Zabodovali zde i herci Čeněk Šlégl a Jaroslav Marvan, byť v nesympatických úlohách. Šlégl si zahrál podvodného bankéře a Marvan advokáta. Dále je ve filmu k vidění Raul Schránil jako mladý inženýr. Božena Šustrová jako jeho láska na první pohled. Eliška Pleyová, milenka kasařova ale i ostatní byli se svými úlohami jaksi na vedlejších kolejích.