Přijměte pozvání na polskou svatební oslavu. Počítejte s tím, že se neobejde bez komplikací, zato alkoholu na ní bude požehnaně. Těhotná nevěsta, její povedený tatíček, tajemný kameraman i další svatebčané se postarají, abyste se ani na chvilku nenudili. Klasickou černou komedii ale rozhodně nečekejte.
Již od doby premiéry divadelní hry Veselka (1901) dramatika a malíře Stanisława Wyspiańského jsou všechna další polská díla, která se odehrávají na svatební oslavě, interpretována jako metafora společnosti - včetně Wajdovy slavné stejnojmenné adaptace z roku 1972. Nejinak je tomu i v případě filmového debutu Wojciecha Smarzowského Svatba. Je možné, že se k tomuto silnému kulturnímu odkazu přihlásil vědomě, ale k námětu jej přivedla dlouho nepřicházející možnost natočit film v oficiálním systému výroby. Rozhodl se, že natočí film nezávislý, tedy levně ve stylu svatebního „home videa". Nakonec ale vytvořil mnohovrstevnaté dílo, které baví černým humorem, překvapuje dějovými zvraty a při pohledu na mravní úpadek svatebčanů mrazí zároveň.
Vesnický boháč vdává svoji jedinou dceru a svatba to musí být samozřejmě okázalá. Tomu odpovídá i velkorysý svatební dar pro ženicha - nové sportovní auto. Záhy se však ukáže, že nevěsta je těhotná a otec neznámý. Svatba z lásky se tedy rozhodně nekoná. Ženich se svatbou souhlasil jen za určitých podmínek, mezi nimiž byl i zmíněný sporťák. Ten se nakonec stává jednou z mnoha komplikací, které kazí zdárný průběh svatební oslavy. S narůstající opilostí padají i poslední morální zábrany, a to přestává veškerá legrace. Otec nevěsty nakonec dává všanc nejen svůj majetek, ale také osobní štěstí vlastní rodiny.
Svatba představuje kousavou kritiku namířenou proti chamtivé a povrchní společnosti postrádající základní mravní hodnoty. Ačkoli se děj odehrává kdesi na venkově, nelze toto dílo číst výlučně jako kritiku venkovského buranství. Předmětem kritiky má být totiž celá současná společnost, a dokonce nejen ta polská. Snímek vyvolal ve své době pozdvižení, posbíral mnohá ocenění a dodnes má statut kultovního filmu. Současně vynesl Smarzowského mezi nejuznávanější polské filmaře současnosti, který v posledních letech točí jeden film za druhým.
Petr Vlček
LFŠ 2015
Réžia: Wojciech Smarzowski
Scénar: Wojciech Smarzowski
Produkcia: Bartłomiej Topa, Anna Iwaszkiewicz, Dariusz Pietrykowski
Kamera: Andrzej Szulkowski
Hudba: Tymon Tymański
Hrajú: Marian Dziędziel, Tamara Arciuch, Iwona Bielska, Maciej Stuhr, Bartłomiej Topa, Paweł Wilczak, Arkadiusz Jakubik, Jerzy Rogalski, Lech Dyblik, Tomasz Sapryk, Tymon Tymański, Andrzej Zaborski, Iwona Wszołkówna, Wojciech Skibiński, Paweł Gędłek, Andrzej Mastalerz, Jarosław Gruda, Krystyna Rutkowska-Ulewicz, Witold Wieliński, Jacek Lachowicz