Student režie Petr chce věnovat svůj první dokumentární film vývoji českého sklářství. Profesor FAMU mu poradí, aby odjel mezi skláře. Petr proto začne s prvními záběry ve sklářském kombinátě, kde se rozjíždí nová automatická linka na sklínkovinu a kde je také stará huť, v níž se pracuje klasickým způsobem. Petr tu pozná starého mistra oboru Josefa Tomašku, který je proti automatické výrobě. Bojí se, že zmizí všechny staré zkušenosti. Skláři se zase obávají, že přijdou o práci. Petr se seznámí s hezkou Evou a začne se jí dvořit. Práce se mu moc nedaří, nejpřirozenější záběry mu vždy uniknou. Eva pracuje v modelárně a touží po samostatné práci. Proto odmítne pomoc svého přítele a učitele profesora Mirka a začne chodit s Petrem. Automatická linka nakonec slaví úspěchy. Tomaška vystavuje své nejlepší práce. Po vernisáži ho postihne srdeční záchvat. Petr před Evou prohlásí, že Tomaškův pohřeb by byl působivým zakončením jeho filmu. Eva je otřesena jeho přístupem, a když Tomaška zemře, s Petrem se rozejde. Filmaři točí poslední metry, které zachycují rytmus práce a souhru sklářů u rozžhavených pecí. Petr snad pochopil, že život a práce není jen efektní podívaná.