Krátký film Sen dopravního referenta je jeden z prvních sovětských animovaných zvukových filmů. Bývá uváděn pod ruskými názvy Ulica poperjok (Příčná ulice), Vertuška (Větrník) nebo Son transportnogo činovnika – právě tento název je pak v českém překladu uváděn i na dochované kopii filmu.
Vtipná agitka o dopravním referentovi, který se ráno vzbudí, s pejskem absolvuje zdravou rozcvičku a pak jde do ulic. Nejprve se v řadě na tramvaj předběhne – a je vyhozen na konec řady. Pak v ruchu velkoměsta přechází cestu, přestože všude visí cedule s tím, že je třeba přecházet pouze na křižovatce. Následuje honička s policistou. Pohybuje se v kolejišti mezi dvěma tramvajemi a slyšíme heslo „Protijedoucí tramvaje jsou nebezpečné“. Podobně se vyklání z jedoucí tramvaje – což je také nebezpečné. Takovéto nebezpečné chování samozřejmě končí zraněním a příjezdem sanitky. Celý ovázaný a s holí pak přichází na zasedání komise pro regulaci pouličního provozu. Zde je znuděná spící komise, která jen hlásí, že jednání bylo přeloženo. Naštěstí se ráno probouzí – vše byl jen špatný sen…
Film je mluven samozřejmě rusky, ale dochovala se kopie s českým úvodním názvem a titulky, které uvádějí jméno operatéra zvuku – Z. Derup, montáž – K. Blínova a „Přijímáno na aparatuře Tagefon“. (Opsáno doslova i s chybami.). A první – ale také jediný český mezititulek – „Je čas vstávat!“. V závěru filmu je pak český nápis „Konec“. Film byl sice dlouho považován za ztracený, ale v roce 2013 byla poprvé veřejně prezentována na XVII. festivalu Belyje Stolby filmová kopie, která byla nalezena v českých filmových archivech.
Réžia: Lev Atamanov, Vladimir Sutějev
Scénar: Vladimir Němoljajev
Hudba: Klimentij Korčmarjov