Je večer a v setmělém bytě se pohybuje zloděj. Prohledává zásuvky, otevře truhličku se šperky. Útlá žena se vrací domů a i když vytuší přítomnost cizí člověka v bytě, předstírá, že o něm neví. Žena si nerozsvítí ale bytem se pohybuje s jistotou, je totiž slepá. Zloděj rozsvěcí postupně lampy, vytáhne vystřelovací nůž a s cvaknutím ho otevře. Žena vše slyší a předstírá klid. Sundá si z krku náhrdelník a uklidí ho popaměti do truhličky. Pak usedne do křesla a pustí si větrák. Muž rozsvítí postupně všechna světla v místnosti. Definitivně ho přesvědčí, že je žena slepá, až když se po paměti napudruje a čas zjistí ohmatáním ručiček na stolních hodinách. Zloděj zavře nůž a protože si uvědomí, že zřejmě někdo přijde, tiše se vytratí i se svým lupem. Žena si oddychne a pozhasíná všechna světla. Dva snubní prstýnky na ruce prozradí, že je vdova.
Réžia: Igor Chaun
Kamera: Jan Velický
Hrajú: Karel Huráb, Yvetta Kornová