Několik let po skončení 2. světové války rozdělila Evropu na dvě znepřátelené poloviny neproniknutelná překážka... Železnou oponu v délce 3800 kilometrů tvořily nedohledné linie z ostnatého drátu, betonu a dřeva. Co o ní víme dnes? Jak žili lidé, kteří byli na východě tímto rozdělením postiženi nebo byli se železnou oponou konfrontováni každý den? Belgičtí filmaři hledali odpovědi na tyto otázky v bývalé NDR a také v České republice. Na bavorsko-saské hranici připomněli osud vesnice, kterou procházela jakási malá Berlínská zeď. Vydali se do skanzenu praktik pohraniční police NDR, do Marienbornu, bývalého největšího hraničního přechodu v Evropě. Zachytili také výpovědi někdejších obyvatel NDR, které státní bezpečnost Stasi sledovala nejrůznějšími metodami, často i prostřednictvím jejich nejlepších přátel. V Českých Velenicích, které mohly mít železnou oponu přímo v městském znaku, si místní pamětníci připomínali dobu, kdy mladí i staří většinou nepovažovali ostnaté dráty a vojáky se psy za nic mimořádného. Rok 1989 z jejich města nakonec učinil běžné lidské sídliště, kde policejní režim a všeobecná podezíravost jsou naštěstí už pouhou minulostí.