Třídílná televizní inscenace byla natočena k 200. výročí narození velkého českého vědce a vlastence Jana Evangelisty Purkyně. Zobrazuje životní osudy jednoho z nejvýznamnějších českých vědců 19. století. Jeho životní příběh se odvíjí ve dvou časových rovinách – přítomnosti a minulosti... V přítomnosti zastihujeme Purkyně (A. Švehlík) v okamžiku, kdy v Čechách vrcholí Bachův absolutismus. Na J. E. Purkyně, který se snaží prosadit češtinu jako jazyk vědy, je soustředěn zájem policie. Sám vlastenec, je obklopen těmi aktivními Čechy, kteří ještě v Praze zbyli. Pod záminkou vypracování encyklopedického hesla – fyziolog Purkyně – je do jeho blízkosti poslán student Alexandr Friedl (M. Stropnický) jako potencionální konfident, který by o něm mohl podávat zprávy rakouské policii v Praze. V dějovém pásu minulosti sledujeme mladého Purkyně v řádu piaristů, na studiích a poté na zámku v Blatné, kde pracoval jako domácí učitel a začínal s prvními pokusy... V druhé epizodě Purkyně končí svá medicínská studia a již se projevuje jeho zájem o fyziologii, zvláště o studium zraku. Na toto téma také obhájí dizertační práci. Nastalo dlouhé čekání na místo profesora. Dopisem na jeho dizertační práci reaguje sám J. W. Goethe (O. Brousek), se kterým se Purkyně setkává. Dostává profesuru ve Vratislavi, začíná tam pracovat a intenzivně rozvíjí svá fyziologická bádání... Ve třetí epizodě Purkyně pokračuje v českých přednáškách v muzeu. Alexandr Friedl dále pracuje na encyklopedickém hesle – fyziolog Purkyně – a již je spolupracovníkem rakouské policie. Má za úkol vložit do oděvů, knih, sešitů konspirativní vzkazy, které si Purkyňovy hosté odnesou z jeho bytu a policie je pak u nich najde jako důkaz tajného spolku. Alexandr to však nakonec neudělá a další spolupráci odmítá… Purkyně se žení s dcerou svého přítele prof. Rudolphiho. Do Vratislavi se dostala cholera a Purkyně pomáhá, kde se dá. V epidemii ztrácí své dvě dcery Rozálii a Johanku. Zanedlouho se jeho rodina rozšiřuje o dva syny – Karla a Emanuela. Po sedmi letech skončilo Purkyněho manželské štěstí, neboť na tyfus umírá jeho manželka Julie. Nakonec se Purkyně po dlouholetém pobytu v cizině vrací do Prahy, kde se věnuje českým přednáškám. Jako nositel národních myšlenek a idejí až do pozdního věku pracuje.