pia 06:00 : Za zvukem valašského dřeva | |||||||||||||||||||||||||||
ned | pon | uto | str | štv | pia | sob | ned | pon | uto | str | štv | pia | sob | ||||||||||||||
24.3. | 25.3. | 26.3. | 27.3. | 28.3. | 29.3. | 30.3. | 31.3. | 1.4. | 2.4. | 3.4. | 4.4. | 5.4. | 6.4. | ||||||||||||||
Valašsko se čím dál více stává turistickým regionem, místní se stěhují za prací do měst a chalupáři pronikají i do zbylých enkláv, kde dřív žili převážně starousedlíci. Znamená to úplný zánik tradičního způsobu života a místní kultury?
Na samotě v Jezerném u Velkých Karlovic žije se svou ženou Barborou a čtyřmi syny Vít Kašpařík, který si zde postavil dřevěnici a živí se výrobou prastarých hudebních nástrojů. Ač není původem Valach, Valašsko se pro něj stalo srdeční záležitostí. Objevil zdejší kraj už jako dítě, když sem jezdil na salesiánská duchovní cvičení.
A není jediný, kdo se snaží navázat na přerušenou tradici. Komunita mladých rodin, která se setkává v dřevěném kostele ve Velkých Karlovicích, obnovuje místní zvyky, k nimž patří například velikonoční klepání. Malí Valaši rozezní na Velký pátek a Bílou sobotu několik karlovických údolí zvuky řehtaček a klepačů. Zvuky dřeva tak načas nahradí vyzvánění zvonů.
Dřevo je materiál, kterého se ruce Víta Kašpaříka dotýkají denně. Vyrábí především píšťaly z černého bezu, který je tvrdý a hutný a má měkkou duši. Vytváří ovšem i ochlebky a husle nebo tradiční valašský nástroj kobzu. Valaši se k muzicírování setkávali především po chalupách a my budeme také svědky takové hudební sešlosti. Vít Kašpařík zahraje po Valašsku na polozapomenuté nástroje se svými sousedy, manžely Mužíkovými.
Film Za zvukem valašského dřeva nemá dostupný archív.
Pozrite všetky filmy s dostupným archívom: