Ve Stockholmu dojde k přepadení pošty. První na místo činu dorazí policisté Johansson a Jarnebring, jenže neznámý lupič jim uniká i s téměř 400 tisíci švédských korun. Vyšetřování dlouho nikam nevede, dokud nedojde k několika záhadným úmrtím, která si policisté spojí s přepadením. V tu chvíli se ale znovu ukáže, že spravedlnost není ve Švédsku zdaleka pro všechny a policie už se dávno změnila v nástroj moci vlivných politických šíbrů.
Román Grisfesten (1978; anglicky Pig Party, česky nevyšel) Leifa G. W. Perssona zpracovává autorovy osobní zkušenosti a frustrace z práce u policie. Persson se stal klíčovým zdrojem novináře Petera Bratta a deníku Dagens Nyheter v tzv. Geijerově aféře, která odhalila, že ministr vnitra Lennart Geijer patřil k prominentním klientům stockholmského veřejného domu a švédský policejní ředitel o tom tajně informoval premiéra Olofa Palmeho. Politici ovšem vše popřeli, noviny se musely omluvit a Perssona stála aféra místo. Jakkoliv to sám autor v předmluvě odmítá, tento příběh se dá v Muži z Mallorky jednoznačně identifikovat, což dodalo titulu nádech skandálu.
Filmovou verzi románu natočil Bo Widerberg, jenž se tak ve velkém stylu vrátil ke krimi. Už v Muži na střeše prokázal, že mu nechybí cit pro žánr ani snaha o originální vyjádření. V Muži z Mallorky se mu navíc dostala do rukou atraktivnější a kontroverznější látka, a výsledek je tak ještě přesvědčivější. Režisér pracoval s téměř totožným realizačním týmem, identičtí jsou i herci v hlavních rolích, s výjimkou Carla-Gustafa Lindstedta, který měl původně ztvárnit Dahlgrena, ale po třech natáčecích dnech byl přeobsazen kvůli zdravotní indispozici. Sven Wollter a Tomas von Brömssen, kteří se chopili ústředních úloh jediných spravedlivých policistů v celém Stockholmu, v té době zažívali vrchol své popularity. Uvádí se, že kvůli jejich plnému vytížení v divadle se mohl film natáčet pouze v pondělky. Wolterovi vynesl cenu za herecký výkon roku.