Oceanfilm předvedl v pořadí svůj třetí film, jehož název byl "Milenky starého kriminálníka", který opět režíroval Svatopluk Innemann a v němž hraje hlavní úlohu Vlasta Burian. Libreto, které napsal humorista Josef Skružný, má jednoduchou zápletku a doufalo se patrně v popularitu loupežnické romantiky, o níž se přičinil tehdy aktuální Martin Lecián. Je to historie ztřeštěného děvčete, které se zamiluje do bohabojného strejdy Pondělíčka v domněnce, že je známým lupičem "Kanibalem".
Pondělíček je strýčkem mladého továrníka Pardona, který je zas zamilován do jiného děvčátka. Má se stát ženichem onoho výstředního děvčátka z jakýchsi obchodních důvodů, ale navede Pondělíčka, aby se za něho vydával. Tato záměna je umožněna tím, že děvče osobně továrníka Pardona nezná. Pondělíček marně doufá, že vyklouzne z nebezpečí ženitby tím, že se vydává za známého lupiče "Kanibala", jemuž je nápadně podoben. Hypermoderní dívka v něm vidí svůj ideál a Pondělíčkovi nezbývá, než aby hrál svou banditskou roli dál.
Situace se zkomplikovala tím, že shodou okolností se vráti mladý továrník na svůj statek se svou milou a její matkou, v níž Pondělíček poznává svou bývalou milenku, které se zdarem utíkal devatenáct let. Utíká ji tedy znovu, aby se ve městě setkal s pravým "Kanibalem" a později pykal za jeho zločiny, dokud se záměna nevysvětlí. Potud v hrubých rysech libreto flmu. Je dosti obratné, místy pracuje starými prostředky podle "Humoristických listů" a pomáhá si dobře uleželými anekdotami. Innemannova režie se pohybovala v rámci jeho dosavadní tvorby, nebyla o nic horší než třebas ve "Falešné kočičce" či "Láskách Kačenky Strnadové", ale také nebyla o mnoho lepší. Innemann měl živý smysl pro situační humor a dobré režisérské nápady, nedovedl však využít akci a neuměl se vystříhat některých nechutností.
Ve snaze zinternacionalizovat český film zašel příliš daleko: bylo celkem zbytečné nahromadit tolik choulostivých situací a snažit se stůj co stůj o americký přepych. Mohl například dát bohatou dívku obsluhovat dvěmi, třemi služebnými, ale přece jen jich nemuselo být patnáct. Chvlemi zabíhal Innemann do grotesky, která se nehodila do celovečerní veselohry, režírované zcela jiným způsobem než stylem grotesky.
Herecky samozřejmě dominoval Vlasta Burian, který splnil všechny naděje. Byla to skvělá filmová figura, ryzí a svá. Libreto mu dalo možnost, aby vytvořil postavu opravdu "burianovskou". Jeho neporovnatelné improvisační schopnosti projevují se i ve filmu a Burian znamenitě přispívá k úspěchu díla. Anny Ondráková se objevila v nové roli, která jí rozhodně víc slušela než stereotypní sladká úloha. Tu převzala Věra Hlavatá, ale ani ta se nezdála být v ní na svém místě. Byla však velice příjemným filmovým zjevem a její talent se možná projevil spíš v rolích jiného typu.
Réžia: Svatopluk Innemann
Scénar: Josef Skružný, Elmar Klos
Hudba: Neuvěřitelno
Hrajú: Jan W. Speerger, Vlasta Burian, Anny Ondráková, Emilie Nitschová, Jiří Hron, Betty Kysilková, Věra Hlavatá, Jindřich Plachta, Rudolf Sůva, František Černý, Jarka Pižla, Ladislav H. Struna, Elsa Vetešníková, František Juhan, Ferry Seidl, Rudolf Stahl