"Její Veličenstvo Láska" je takřka hybnou a rozhodující veličinou převážně všech filmových příběhů. Těžko dnes zjistit, proč tento film dostal tak honosný titul. Snad to nevědělo ani české titulkovací oddělení. Možná to bylo proto, aby ukázal, že Její Veličenstvo si přeje, aby se stalo tak a tak, přání Jejího veličenstva je rozkazem, jemuž se přes pokusy o velezrádný vzdor musí podrobit i miliony v akciích, vtělených zde v lidi.
Takže: film uvedl diváky do prostředí, v němž akcie velké továrny se soustředily do rukou jedné rodiny a kruh měl být uzavřen tím, že jeden její člen si měl vzít sestřenku nebo něco takového. Ale sestřenice je velmi výstřední dívka, která je zamilovaná do svého tělocvikáře s kterým vymýšlí různé akrobatické pózy pro líbání a jiné způsoby miliskování. A mladý muž, který si jí měl vzít, se zakouká do půvabné, záhadně nevinné, naivní a šlechetné mixerky z baru. Tady určítě dávný divák tušil jaký to vezme konec, ale režie roztrousila po ději docela dost nenadálých a vtipných obratů, drobných scén a podbízivých písniček, že se u tohoto vcelku všedního příběhu o lásce bohatého k chudé stala zábavná veselohra, pokoušející se o karikování představitelů světa peněžních žoků.
Ve filmu je nadbytek barového života, ale i ten měl svoje zákoutí, kde se okouzlující Katy von Nagy rozvzlyká štěstím - což byla jistě nejhezčí scéna z celého filmu. Pak následuje výbuch "erotického" vzrušení, v němž se zcela roztaví všechny úmysly rozloučení. Náš krajan František Lederer, který se později dobře uchytil ve filmu v USA, ten v tomto filmu ušel, výborně hrála Gretl Theimerová a kvalitu filmu zvýšila dvojice starých komiků Szöke Szakalla a Adely Sandrockové.
Réžia: Robert Péguy
Scénar: Rudolph Bernauer, Adolf Lantz, Rudolf Osterreicher
Hudba: Bronisław Kaper
Hrajú: Annabella, André Alerme, Roger Tréville, André Lefaur, Charles Prince, André Dubosc, Raymond Galle