Poetický televizní snímek Zuzany Zemanové Hrad z písku, který vznikl podle námětu a scénáře Anny Vovsové, je vlastně zvláštní úvahou o smyslu řeči v mezilidských vztazích. Proto je na začátku a na konci připomenuta Babylonská věž, kde z boží vůle došlo ke změtení jazyků. - Křehký komorní příběh čtyř postav se odvíjí v prostředí zchátralého velkého domu, stojícího uprostřed krásné přírody. V domě žijí matka s dcerkou, které zaskočí příjezd neznámého cizince a jeho překladatelky. Muž chce se ženou navázat vztah, ale ona se po prvním milostném zklamání bojí vydat se znovu všanc. Při jejich sbližování jim navíc vadí neschopnost dorozumět se. Jsou odkázáni na překladatelku. Ta však na mladší ženu žárlí, a proto manipuluje nejen se slovy, nýbrž i s malou dívkou, v níž najde svou spojenkyni. Dcerka se totiž bojí, že matku ztratí, a snaží se ji ochraňovat. Vzájemné vazby všech postav se postupně proměňují a vyhrocují, ústí však v očekávaný konec. - Idylické obrazy kameramana Vladimíra Holomka jsou provázeny "sladkou " hudbou Jiřího Šusta a častým komentářem malé dívky nebo překladatelky. Snímek pro svou zvláštní poetiku vyžaduje od diváka podobné naladění, jako mají jeho autorky, a nejen proto najde patrně lepší uplatnění na televizní obrazovce než v kině
-ap-, Filmový přehled 1994/10/5
Réžia: Zuzana Zemanová-Hojdová
Scénar: Anna Vovsová
Produkcia: Jiřina Pokorná
Hrajú: Karel Roden, Jana Brejchová, Lucie Vondráčková, Chantal Poullain