Uprostřed noci si v ložnici panelového domu čte muž báseň Havran ve sbírce Poe aneb Údolí neklidu. Žena vedle něj spí, dokonce trochu chrápe. Za přednesu celé básně o milenci, který vzpomíná na svou mrtvou lásku - dívku Lenoru a zažívá zvláštní setkání s havranem, jenž vlétl do jeho pokoje, odchází muž z pokoje. Dojde si na záchod, uzobne nějaké jídlo a uvaří si kávu. V albu fotografií vyhledá fotografii své manželky jako dívky. Za jeho zády se dojde dcera beze slova napít vody. Když se muž vyhlédne kukátkem dveří na chodbu, zdá se mu, že se tam prochází havran. Po otevření dveří tam jsou ale pouze rozházené boty. Muž si nalije rum a postupně vypije láhev celou. Rozespalá žena ho najde ležícího u televize, v níž dávno skončil program, a pošle ho spát. Pepa, jak ho oslovila, odejde do ložnice. Ráno se rodina rozchází před domem a Pepa s údivem zvedne černé ptačí pírko. Probleskne mu představa jak tlačí pod vodní hladinu svou ženu, ale nakonec ji nenechá utopit. Spolu s dětmi a ženou tančí dětskou hru, při níž se drží v kruhu za ruce a skáčou ve vodě.
Réžia: Milan Peer
Kamera: Petr Pešek
Hrajú: Petr Nárožný, Olga Michálková