Potulný muzikant Huťásek si v hospodě U přívozu stěžuje, že se jeho syn Franta neumí bát. (Papírková animace) Vzpomíná na Frantovo narození a dětství; kluk byl mimořádně velký a silný, ale nemluvil až do předškolního věku, protože "dosud nebyl důvod ke stížnostem". – Hostinský otci slíbí, že když pošle syna v úterý do hospody, tak ho naučí bát. V jeho podniku totiž o zavíracím dnu pravidelně straší. – Prší a urostlý Franta jde do hospody. Hostinský ho tam zavře a odejde. V jedenáct v noci začnou padat do místnosti jednotlivé končetiny, nakonec trup a hlava. Zpívající umrlec se postaví za pípu a začne točit pivo. V podlaze se otevře otvor a po jezdících schodech jako z metra začnou lézt umrlci v různém stádiu rozkladu. Podivná společnost hraje karty. Kdo prohraje, toho ostatní roztrhají a krysy s ním zatopí. Když dojde řada na Frantu a ten karty odmítne, umrlci se na něj vrhnou. Nebojsa se s nimi popere a smrťáckému výčepnímu, který na něj jde se sekerou, dá tři facky. Po těch se výčepní promění v obyčejného nebožtíka, jehož Franta fackami vysvobodil. Bývalý zlodějský hospodský musel každé úterý za trest točit pivo pro všechny falešné hráče z okresu. Ráno Franta vše vypravuje tatíkovi a hospodskému; bát se samozřejmě nenaučil.
Réžia: Vlasta Pospíšilová, Aurel Klimt
Scénar: Vlasta Pospíšilová, Aurel Klimt
Produkcia: Michal Havlík
Kamera: Zdeněk Pospíšil
Hudba: Petr Komár Soudek
Hrajú: Jan Werich