Sběratelská vášeň. ČSOP (Český svaz ochránců přírody) Armillaria, Liberec. Děti ze škol na Liberecku houževnatě sbírají a třídí odpad, především z umělých hmot. Organizátorem je aktivní ekolog, snažící se obyvatele přesvědčit, že se z již použitých hmot dá něco vyrábět. Předvádí netkanou zvlněnou textilii, vhodnou jako izolace. Sběratele odměňuje losy, na něž vyhrávají publikace o přírodě. – Brouci, děti a sídliště. Toulcův dvůr, Praha. V těsném sousedství hradby sídlištních domů vyrůstá přírodopisná oáza, kde jsou děti a dorůstající mládež vedeni k souznění s přírodou, ale i k dovednostem, jež jsou pomalu z dnešního života vytlačovány. – Doteky v Chaloupkách, Kněžice. V pobočce sdružení ekologické výchovy Pavučina přibližují „doteky“ živou a neživou přírodu. Děti ze zvláštních škol mají pro zvířata často více porozumění než jejich zdraví vrstevníci a dospělí, z nichž se polovina bojí pohladit si i mládě králíka. – V Toulcově dvoře jsou při organizování programu (přednášky, předvádění řemesel, péče o chovaná zvířata) závislí na civilkářích a dobrovolnících. Podporu získávají od ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, na nepochopení narážejí u rodičů a učitelů. Dětem se u nich líbí. – Za solidaritu! NESEhnutí, Brno. Na manifestaci Nezávislého sociálně ekologického hnutí proti probíhajícímu zbrojnímu veletrhu zaznívají nejrůznější prohlášení. Aktivisté spolku organizují i další kampaně (proti dálnici, za práva lidí a zvířat, za svobodu Tibetu, pro podporu vegetariánů). Nezůstávají však pouze u slov, např. na náspu bývalé tzv. Hitlerovy dálnice (E 43) nasázeli stromy. – Malé hory, velké ryby. Děti Země, Liberec. V liberecké pobočce hnutí Děti Země se na jednání zabývají několika problémy: plánovaným pořádáním MS v lyžování, kvůli němuž dochází k necitlivému kácení stromů, problematikou odpadů a především chystanou stavbou Vesecké přehrady, která ohrozí chráněné rostliny a živočichy, např. mihuli potoční. – Plasty a country. Mladí a staří ochránci Jizerských hor, Liberec. Milovníci přírody si rádi zatančí country tance, když zrovna v lese nesbírají nálety pro pěstování ve školkách; ty později sázejí na holé svahy hor. V činnosti jim pomáhají školy, pro které pořádají semináře. V Jizerských horách není lokalita, kde by nepomohli. Organizátor ekoprogramů a sběru odpadů na Liberecku se mladým pomocníkům zaručuje, že každý sesbíraný odpad se zpracuje. Např. ze slisovaných plechovek je možno opět vyrobit kvalitní hliník. – Od radikála k úředníkovi. Správa CHKO Broumovsko. Bývalý aktivista se stal „státním“ ekologem, když se přestěhoval z Brna do Teplic nad Metují a přijal místo vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti. Kromě obnovy bývalé poutní cesty z Broumova do Rožmitálu se mu momentálně podařilo získat grant na plynofikaci oblasti. Potýká se samozřejmě s problémy zdevastované krajiny, mezi něž patří známá hořící Radvanická halda. Pustit se do činnosti v CHKO jej vedl mj. název článku v časopisu Reflex o jeho působení v Libkovicích: „Nelze chránit krajinu, ve které nežijete.“ S rodinou se pokouší zjistit, zda je teorie o trvale udržitelném životě v praxi možná. – Lesy, luhy, háje. ČSOP Břeclav. Ochránci sází rostliny do obnovených vodních ploch. Starají se také o živočišné obyvatelstvo kultivací narušeného kraje. Množí ohrožené rosničky, mají pod kontrolou přes patnáct set ptačích budek, nové přírůstky kroužkují. – O pohádce a řemeslech. ČSOP Kosenka, Valašské Klobouky. Dřevěnici uprostřed města udržují ochránci, kteří pořádají nejrůznější setkání a jarmarky s předváděním tradičních řemesel. Pro děti chovají zvířata a snaží se jim předávat lidové zvyky. – Nedá mi to... Ekolist Praha. V sídle redakce ekologického časopisu vzniká kromě internetové verze i monitoring životního prostředí. – Epilog. Vztah k přírodě se musí podporovat a ne potlačovat.
Réžia: Daniela Gébová
Kamera: Diviš Marek
Film Ekologia Viva nemá dostupný archív.
Pozrite všetky filmy s dostupným archívom: