Proslulý zločinec opět na svobodě. Na mrtvého či živého Krvavého Huga je vypsána odměna 100 000 $. Hledaný bandita prchá před pronásledovateli k ohradě s koňmi (tělocvičné nářadí). Jednoho osedlá a rychle zmizí v nedalekém lese. – Žádná panna před ním nebyla jistá. Dívenka bezstarostně skáče "panáka", namalovaného na travnatém palouku. Poté, co tudy projede zlovolný Hugo, je rázem v pokročilém stadiu těhotenství. Rozpláče se nad svým osudem. Hugo prchá dál. – V oblibě žhářství měl. Muž opouští chaloupku a mává ženě, která jej láskyplně sleduje z okna. Ještě než přejde lávku (kladina) přes říčku, otočí se, aby milované naposledy zamával. Zanedlouho pádící Hugo na místě domku nechává jenom spáleniště. – Muž po návratu pláče nad vypáleným místem a lebkou, která zbyla z jeho milé. – Ani starých si nevážil. Stařenka dojí kozu (tělocvičné nářadí). Okolo prosviští desperado Hugo a vytrhne stařence kbelík s mlékem. Žena se bezmocně svalí do trávy. – Tak osvědčená past na něj nastražena byla. K říčce přijde spanilé děvče s košem prádla k vymáchání. Ukáže se jí ve křoví ukryté ozbrojené komando, které chce zneškodnit nebezpečného zločince. Přijíždí obhroublý Hugo. Když spatří dívku, zastaví koně a sesedne. Chystá se krasavice zmocnit. Rozepne si kalhoty a spustí je ke kotníkům. Kolty má příliš proklatě nízko, když pochopí, že je v pasti. Pronásledovatelé prošijí banditu střelami, jeho kůň "zařehtá" na rozloučenou. Bídný padouch padne a skoná. Střelci uloží jeho tělo k věčnému spánku do truhly (švédská bedna), která se "pohřbí" do země. Muži zaujmou vítězný postoj lovců s jednou nohou na vyčnívajícím víku, kam dívka položí věnec... – Zlověstný duch Krvavého Huga však nadále pádí krajinou...
Réžia: Aurel Klimt
Scénar: Aurel Klimt
Kamera: Jakub Šimůnek
Hudba: Antonín Dvořák, Miloš Vacek
Hrajú: Aurel Klimt