Dnes možná již nejsou na světě žádná neprobádaná, civilizací nedotčená místa. Ve třicátých letech minulého století tomu ovšem bylo jinak. Nadšenci všeho druhu - dobrodruzi, vědci, zlatokopové - měli ještě dost šancí objevit končiny, v nichž jako by se čas zastavil. Patřily k nim i Trobriandské ostrovy v Papui Nové Guineji, přezdívané ostrovy lásky, které se měly na rok stát domovem mladé antropoložky Evelyn a jejího manžela. Evelyn samozřejmě tušila, co ji tady čeká. Přesto však byla zaskočena drsnou, podmanivou krásou té zvláštní, panenské a nebezpečné země i jejích obyvatel. A ještě něco ji zaskočilo. Změna, která se tu udála s jejím manželem. Anebo se, aniž si to uvědomovala, změnila i ona sama? (cz)