Mladá básnířka Vladimíra přednáší své verše v divadle poezie Viola. Společnost kolem divadla, zabývající se literaturou a tím také i dívčinými básněmi, ji snobsky nekriticky vychvaluje. Dívka však cítí, že si teprve musí najít vlastní cestu, bez sebeklamu. Musí se také vyrovnat s vlastní minulostí - s pobytem v nápravném zařízení a se spoluúčastí na vraždě poštovního doručovatele, kterého před časem s partou mladíků přepadli na opuštěném místě.