Na konci tisíciletí se Dánsko dostalo do pozornosti příznivců filmu vyhlášením manifestu Dogma 95, který sliboval radikální opozici vůči vysokým rozpočtům a pozlátku vycházejícím z dominantního stylu hollywoodských produkcí. Ale zatímco filmová kritika a nároční diváci aplaudovali Vinterbergově Rodinné oslavě či von Trierovým Idiotům, jeden debutující režisér spojil estetiku Dogmatu s dravou žánrovou podívanou. Ve stejném roce, kdy se celosvětovou senzací stal britský Trainspotting, přišel teprve šestadvacetiletý Nicolas Winding Refn s vlastním obrazem drogové závislosti a galerky bizarních existencí pohybujících se ve sféře uživatelů a překupníků drog. Jeho film ukazuje týden ze života obyčejného kodaňského dealera, při čemž nabízí pohled do nejrůznějších pater této společnosti – od vyklepaných smažek z ulice přes noční kluby i fitcentra až po podsvětí ovládané srbskými mafiány. Všemi prochází hrdina, který má na začátku nakročeno k velkému obchodu, ale série nešťastných náhod a nevyzpytatelných událostí jeho plány převrátí v zoufalé snažení o zachování vlastního života.
Hlavní přednost Refnova kriminálního thrilleru představuje jeho formální ztvárnění. To spojuje formální asketismus dánských dogmatiků s dynamičností dobového trendu videoklipových filmů, když sice snímá akci digitální kamerou v dlouhých pohyblivých záběrech, ale současně se nestranní řízného hudebního podkresu a žánrových prvků. Syrový vizuál dává snímku naturalistický nádech, jenž zase obvyklý příběh o vzestupu a pádu v síti organizovaného zločinu povyšuje na existenciální thriller rozkročený mezi dravou podívanou a bezútěšnou sondou do nejnižších pater sociálního žebříčku. Za podstatnou část svého úspěchu vděčí film také výtečnému castingu. Před kamerou se sešli mladí dánští herci, v čele s Kimem Bodinou a Madsem Mikkelsenem, kteří se v nadcházejících letech stali nejen domácími, ale i mezinárodními hvězdami. Dealer se stal mezinárodní senzací napříč kritikou i filmovými fandy a pro debutujícího Refna tak znamenal okamžitý průlom mezi pomyslnou skupinu módních evropských režisérů, které je radno sledovat. Po dramatických thrillerech Bleeder a Fear X se Refn ke kodaňské galerce vrátil a svět dealerů rozšířil do podoby volné trilogie.