Film cesta popisuje osud kurdské menšiny a je situován do roku 1980. Po krvavém teroru, popravách a zatýkání, ze strany turecké armády proti Kurdům, je k doživotnímu trestu odsouzeno pět mužů, kteří však dostanou týdenní odklad. Okamžitě se snaží najít způsob jak se vězení vyhnout. První s mužů, Yusuf, odjíždí za svojí přítelkyní, na kontrolním stanovišti je autobus zastaven k provedení identifikace. Yusuf, jsa bez dokladů, je až do ověření totožnosti zadržen a tak jeho výlet za svobodou trvá jen několik hodin. Druhý muž, Seyet, touží spatřit svou ženu a dítě. Po příjezdu domů zjišťuje, že mu byla manželka nevěrná a dle zvyklostí by ji měl usmrtit, i přesto všechno s manželkou prchá přes zasněžené hory. Žena však strastiplnou cestu nevydrží a umírá. Třetího z mužů, Mehmeta, čeká na svobodě krevní msta. Jeho vinou zemřel jeho švagr a rodina žádá odplatu. Za pomoci průvodčího ve vlaku se mu podaří i s manželkou uprchnout. Ömer, čtvrtý odsouzený, odjíždí do rodné vesnice, ta je však obsazena tureckými vojáky a Ömer se rozhoduje postavit se proti nim se zbraní v ruce. Při obraně vesnice je zabit. Poslední z nich, Mevlüt, se vrací domů ke své rodině ve které zaujímá místo jako hlava rodu. Svázán náboženstvím a tradicemi se však cítí hůř než ve vězení. Ve filmu není odsuzována či oslavována činnost turecké ani kurdské strany konfliktu, pozornost je soustředěna především na pravdivé vykreslení a ztvárnění skutečnosti. Stejně dramatické jako film jsou i okolnosti jeho vzniku. Po konfliktech s úřady byl režisér Yilmaz Güney uvězněn, samotný scénář k filmu byl napsán ve vězení a následně propašován ven. Režie se ujal dosavadní asistent režie Serif Gören, film byl natáčen utajeně a natočený materiál propašován za hranice. Teprve po útěku Yilmaze Güneye z vězení, byl film, ve švýcarském azylu, dokončen. V roce 1982 obdržel tento snímek Zlatou palmu na MFF v Cannes.
Réžia: Serif Gören, Yilmaz Güney
Scénar: Yilmaz Güney
Kamera: Erdogan Engin
Hudba: Sebastian Argol, Zülfü Livaneli
Hrajú: Tarık Akan, Şerif Sezer, Necmettin Çobanoğlu, Halil Ergün, Erdal Özyağcılar, Hale Akınlı, Betül Arım, Tuncay Akça, Hasan Yıldız, Meral Orhonsay, Engin Çelik, Hikmet Taşdemir, Osman Bardakçı, Sevda Aktolga, Hikmet Çelik, Erdoğan Seren, Turgut Savaş, Muhittin Ayan, Semra Uçar