Canterburské povídky jsou druhou sbírkou středověkých textů, jež adaptoval do filmové podoby známý italský režisér, který sám ve filmu vytvořil postavu autora předlohy básníka Chaucera. Je to také druhé dílo jeho volné Trilogie života. Tak jako v předchozím Dekameronu ani tentokrát se nezříká otevřeného zobrazení erotiky, stejně jako silně provokativních scén, z nichž některé balancují na samé hranici dobrého vkusu. I to je však součástí uměleckého přesvědčení tohoto pro někoho geniálního, pro jiného nepřijatelného tvůrce. (cz)