Román významného představitele ruského realismu Lva Nikolajeviče Tolstého
Afina Kareninová (1878) zlákal filmaře k adaptování již několikrát (např. Clarence
Brown -1933, Julien Duvivier -1948, Alexandr Zarchi - 1966, FP 27/68,
Margarita Pilichinová -1974, FP 24/76). Anglický režisér Simon Langton, jenž
roku 1985 natočil pro americkou televizi známý příběh tragického milostného
trojúhelníku ve vlastní produkci, se soustředil na vnitřní drama rozpolcené
Anny. Stínové dvojice, jež tvoří Annin bratr Stěpa se svou ženou Dolly a mladičká
Kitty se statkářem Levinem, odsunul více do pozadí. - Anna Kareninová, provdaná
za váženého státního úředníka, je Zaskočena nečekaným citem k mladému
hraběti Alexeji Vronskému. Žena se nechce vzdát klidného života po boku
staršího muže a dlouho Vronského odmítá. Záhy poté, co se přece jen stane
jeho milenkou, začíná žárlit; prohlubují se; stavy její úzkosti, pocity osamocení
a viny. Nešťastná Anna nakonec nedokáže unést důsledky svého rozhodnutí. -
Dobové myšlení a atmosféru ruské společnosti druhé poloviny 19. století se
režisérovi do ambiciózního, avšak prvoplánového snímku vnést nepodařilo.
Langton pojímá hraběte Vronského i úředníka Karenina jako poměrně sympatické
a chápavé muže, snažící se porozumět stále neklidnější Anně. Ta je pro
režiséra především nerozhodnou, přecitlivělou ženou, která od počátku
balancuje na pomezí zdravého rozumu a duševní choroby. V podání Jacqueline
Bissetové vyznívá Anna nezvykle bezbarvě; podobně je tomu v případě jejích
partnerů Paula Scofielda (Karenin) a Christophera Reevea (Vronský).
-ana-, Filmový přehled 1994/12/3
Réžia: Simon Langton
Scénar: James Goldman, Simon Langton
Kamera: Kelvin Pike
Hudba: Patrick Cowers
Hrajú: Jacqueline Bisset, Christopher Reeve, Paul Scofield, Ian Ogilvy, Anna Massey, Paul Geoffrey, Meil Amswych, Nicholas Selby, Philip Bowen, Oscar Quitak, Ralph Nossek, Imre M. Szabó, Julian Battersby, Marsha Fitzalan, Joanna David, Judi Bowker