Co se vám vybaví, když se řekne „šedesátá léta“? Sověti úspěšně vysílají člověka do vesmíru, na Západě probíhá Beatlemanie, přichází Srpen 68, v Československu ve volbách vyhrávají komunisté na 98,4%… Jak jste tuto dobu prožívali vy? Připadá vám to jako dávná minulost, nebo máte najednou docela živé vzpomínky?
Druhá polovina 20. století v rodině Dvořákových. Retro seriál Vyprávěj ( zatím 5. série, celkem 115 dílů ) je pohled do naší nedávné historie prostřednictvím osudů rodiny Dvořákových. Díky vzpomínkám vypravěče Honzy se před diváky odvíjí sága rodiny v průběhu roků, rozplétá se poutavá mozaika lidských osudů a vztahů tří generací.
Právě od roku 1964 se začíná rozvíjet děj retro seriálu Vyprávěj. Student Karel Dvořák (Roman Vojtek) chce postoupit do druhého ročníku na pražské technice. Chybí mu poslední zkouška u mladého asistenta France. Eva Martináková (Andrea Kerestešová) ze Slovenska nastupuje do prváku na stejné škole. Vše je pro ni nové...
Hlavní akcent ve vyprávění je kladen na příběh rodiny, na všední problémy jednotlivých členů, ne na politiku či „velkou“ historii. Jako když listujete rodinným fotoalbem. Není záměrem analyzovat nebo nějak hodnotit historické události, jde spíše o to, jak zachytit co nejvěrněji dobu a pocity účastníků v konkrétních situacích.
Honzovo vzpomínání rámcuje jednotlivé díly a doplňuje či glosuje jednotlivé příběhy. Výjimečnost retro seriálu Vyprávěj spočívá v kombinaci dvou velkých „taháků“ - napínavé vztahové linky hlavních hrdinů kombinované s dobovými událostmi, situacemi, prostředími. Do osudu hrdinů zpravidla zasáhne nějaká konkrétní soudobá historická událost, kterou si my diváci obvykle pamatujeme, a dílem se připomene. Například Srpen 68, období normalizace, ale i první metro, fronty na televize, tatramatky do každé rodiny, výjezdní doložky, olympiáda v Moskvě, Sametová revoluce, či povodně, kupónová privatizace atd. Historická událost je do příběhu zakomponována nenásilně a navíc připomenuta pomocí vložených dobových filmů, ale také díky kostýmům a rekvizitám, které si z té doby mnozí ještě pamatujeme...
Aby bylo dosaženo autentičnosti, byly všechny historické události konzultovány s historiky specializující se na nedávnou minulost.

Alžbeta Stanková je slovenská herečka. V roku 1997 ukončila nemecké gymnázium. V roku 1998 nastúpila na konzervatórium, odbor hudobno dramatický. Od roku 1998 pôsobí v Radošinskom naivnom divadle. V rokoch 1999 – 2001 pôsobila v muzikáli Pomáda v réžii Jána Ďurovčíka.

Hana Vagnerová je česká herečka. Začínala ako modelka, pracovala v reklame i fotomodelingu. Študovala herectvo na DAMU. Účinkovala v divadlách Extrém a Disko. Je členkou divadla Rokoko.

Herec, jeden z najznámejších slovenských divadelných, filmových a televíznych hercov. V roku 1965 vyštudoval herectvo na VŠMU v Bratislave. Bol spoluzakladateľom generačného Divadla na korze, členom divadla Nová scéna (1971-89) a od roku 1990 je členom činohry Slovenského národného divadla v Bratislave. Aj keď sa už ako študent herectva prejavil ako výrazný komediálny talent, jeho doménou na divadelnej scéne sa stali tragikomédie a drámy. Stvárnil napr. postavu Estragona v Brechtovom Čakaní na Godota, Prozorova v Čechovových Troch sestrách, Jožka Púčika v hre Ivana Stodolu Jožko Púčik a jeho kariéra, Malcolma v Shakespearovej dráme Macbeth, Leona v Grumbergových Krajčírkach. Účinkuje v Štúdiu S (Emigranti), v Divadle Aréna (Tiso), v Národnom divadle v Brne (Pán Puntila), v Divadle na Vinohradoch (Krejčovský salón). V roku 1965 debutoval spolu so Stanom Dančiakom vo filme režiséra Petra Solana Kým sa skončí táto noc. Nasledovali komické postavy vo filmoch Zmluva s diablom (r. J. Zachar, 1967), Zločin slečny Bacilpýšky (r. J. Režucha, 1970), Pacho, hybský zbojník (r. M. Ťapák, 1975), Ružové sny (r. D. Hanák, 1976). V priebehu 80. a 90. rokov sa stal jedným z najobsadzovanejších filmových hercov. Veľkú popularitu mu priniesla spolupráca s českým filmom predovšetkým s českým režisérom Jiřím Menzlom. Stvárnil postavu šoféra JRD Pávka v komédii Vesničko má středisková (1985), zámockého správcu Stoklasu v adaptácii Vančurovho románu Konec starých časů (1989), zlodějského podnikateľa Peachuma v Žobráckej opere (1991), sovietskeho podplukovníka Opalikova vo filme Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (1993), obchodného cestujúceho Waldena v komédii podľa Hrabalovho románu Obsluhoval jsem anglického krále (2006). Za vedľajšiu úlohu otca vo filme režiséra Martina Šulíka Záhrada (1995) získal Českého leva a za bizarnú postavu podlého a zhýralého despotu, ktorého stvárnil v režijnom debute kameramana F.A. Brabca Kráľ Ubu (1996) bol na túto cenu nominovaný. Bohatá je aj jeho televízna a rozhlasová tvorba. Za svoju umeleckú činnosť bol ocenený množstvom vyznamenaní - Dosky 2005 za úlohu Tisa v rovnomennej divadelnej hre, Cena ministra kultúry SR za mimoriadny prínos k rozvoju slovenského umenia (2004) a štátne vyznamenanie Pribinov kríž II. triedy (2005). (autor: R. Šmatláková, 2009)

Vladimír Bouček, Jaroslav Brabec

Antonie Talacková, David Prachař, Jakub Prachař, Jaromír Nosek, Jaroslav Satoranský, Jiří Menzel, Jiří Novák, Jiří Štěpnička, Ladislav Hampl, Mahulena Bočanová, Marta Sládečková, Nela Boudová, Pavel Trávníček, Robert Nebřenský, Tatiana Vilhelmová, Tomáš Matonoha, Zuzana Kajnarová